cs | en
 

Tomáš Měšťánek
<>
Tomáš Měšťánek > O umělci

Tomáš Měšťánek

Narozen 1951 v Břeclavi

 

Biografie:

 

1966 – 1971  

SUPŠ v Uherském Hradišti (užitá a dekorativní malba v architektuře a propagaci pod vedení prof. J. Blažka a K. Hofmana)

 

1970 – 1971   

Grafická speciálkami SUPŠ v Uherském Hradišti


1971 – 1976   

Akademie výtvarných umění v Praze (atelier figurální tvorby, prof. K. Souček)

 

Akad. mal. Tomáš Měšťánek je členem Jednoty umělců výtvarných v Praze

 

Výstavy (výběr):

 

1977                          

Praha (Klub Futurum)


1979                          

Brno (Galerie Mladých)


1998                          

Mayern (Hrad)


2000                          

Most (Severočeská galerie výtvarného umění)


2003                          

Praha (Nová síň)        

                                             
2007                         

  Kroměříž  (Muzeum Kroměřížska)    

                    
2009                          

Hranice ( Synagoga)   

                                                        

Kolektivní výstavy (výběr):

 

1974                          

Kladno (Akademie umění)


1982, 1985, 1988      

Praha (galerie V. Krčmáře), výstava stipendistů


2008                          

Praha (La fabrika)

 

Realizace (výběr):

 

1984                          

Praha (Čs. Rozhlas – kolekce obrazů)

 

1988                         

Brno (hotel Voroněž, figurální triptych)

 

1994                          

Brno (banka Haná – cyklus obrazů)

 

Zastoupení ve veř. sbírkách:

 

Moravská galerie Brno, Slovácké muzeum Uherské Hradiště, Galerie výtvarného umění Hodonín a soukromé sbírky v České republice, Japonsku, Kanadě, Francii, Německu, Rakousku, Nizozemí, Švýcarsku, Maroku a USA.

 

V díle Tomáše Měšťánka lze najít spoustu věcí. Co tam ale najít nelze je klid. Ke každému z jeho obrazů si lze přimyslet děj, každý může mít předchůdce i pokračování, konce se lze jen dohadovat. Podle Měšťánka nemá umění jen těšit, ale má také rvát a zneklidňovat, ptát se, ne dávat odpovědi. Měšťánkovy obrazy jsou vášnivé. Jejich barvy jsou výkřiky a světlo na nich je nemilosrdné a nikdo mu neunikne. Vyhmátne své postavy, své aktéry jak se řítí do záhuby, do propasti, do zkázy.

 

Teoretický základ bere Měšťánek v návratu k figuře. Jeho tvorba se dá zařadit do proudu malířů poválečné generace. Spojuje jej s nimi kontinuita řemeslné tvorby zobrazování jako prvotní definice umění, ale také zájem o místní, regionální základ umělecké tvorby. Problematika narušení, zhroucení lidskosti a „normality“ se tak stává výzvou pro jeho projev. Autor je osvobozený od všech konvencí a jeho tvorba je surová, instinktivní. Dochází ke zrušení opozice mezi normálním a nenormálním (touto tématikou se na začátku 20. Století zabývali především Josef Čapek, Antonín Procházka atd.)

 

Jeho práce mohou vyvolat pohoršení nejen po stránce výtvarné, ale i námětové – bezdomovci, rváči, opilci. Dotýká se citlivého místa společnosti, přesto mu nejde o její patetické a mravokárné líčení. Jde spíš o druh cynismu a nastavování zrcadla dnešní společnosti.
Typická je pro Měšťánka dvojznačnost figur, dialektika automatického projevu a primární expresivita, Důležitý je kolorismus, smyslová barevnost a vitalistické gesto. Tvorba Tomáše Měšťánka je dobovým dokumentem plným naléhavosti nad vážností moderního člověka a jeho vlastního světa. Jedná se pozorování života a jeho možná ne úplně typického projevu ale projevu, který k tomu patří. Pod ironickým a odlehčeným tónem je cítit marnost. Přesto nebo právě proto, je zde cítit také vitalitu a nezměrnou touhu tvořit svůj svět neveselý, křehký a velmi lidský.

 

 

 
 
 
 
GALERIE ALGIZ     |     2009     |